Můj chov zebřiček

25.12.2015 11:09

V tomto článku se dočtete jak chovám zebřičky, jaké používám klece, budky, krmení atd.

 Není to návod jak se to má dělat, je zde jen napsáno jak to dělám já. Takových to příspěvků jsou napsány stohy, ale je na každém, aby si z nich vybral, to co si myslí, že je správné a může to praktikovat ve svém chovu.

 

 Pro chov zebřiček mám samostatnou místnost, ve které jsou ze tří stran klece od podlahy až ke stropu. Na čtvrté stěně jsou okna a dveře. Klece jsou přibližných rozměrů: d x š x v - 90 x 30 x 40 cm. Mám tři druhy velikostí klecí, co se týče udávaných rozměrů, jsou to rozměry mých nejmenších klecí. Rozhodně, ale netvrdím, že jde o minimální rozměr klece pro odchov zebřiček. Úplně v pohodě lze odchovávat žebřičky i v klecích menších než zde uvádím.

 

                                                             Moje chovatelské zařízení.


Spodní klece jsou prázdné. Hnízdím v nich pouze výjmečně. Jen pokud sestavím více párů než mohu a nechci se jich vzdát. Mám ale vyzkoušeno, že ze spodních klecí málo který pár vyvede mladé. Když vejdu do místnosti, ptáci ve spodních klecích jsou rušeni nejvíce. Zřejmě proto, že nevidí co se děje. Míhají se jim na obzoru pouze nohy. Když vstoupím do místnosti popolezou na bidélku až k pletivu pořád zvedají hlavu a koukají nahoru co se děje. Zřejmě proto z klecí, které jsou až na podlaze odchová tak málo párů. Proto raději spodní klece nechávám prázdné a dávám do nich odchovaná mláďata z klecí, které jsou nad nimi. Jakmile se venku udělá hezky, což pro mě znamená, že noční teplota neklesá pod 10°C, dávám všechna odchovaná mláďata ven do společné voliéry, kde jsou až do podzimu. Vlastně opět do doby než začne noční teplota klesat na 10°C. Bohužel mám jen jednu voliéru a tak nemohu mladé rozdělit podle pohlaví a dát samce a samice zvlášť, což je nejlepší.

 Chovnou místnost jsem z důvodu co nejmenších nákladů na vytápění zevnitř zateplil 5 cm polystyrénem včetně stropu. Má to sice dobré izolační vlastnosti, ale měl jsem veliké problémy s vlhkem. Stěny nevsáknou žádnou vlhkost. Od května mám pořád otevřené okno a tak se vlhkost vyvětrá, ale když hnízdím ptáky přes zimu, mít otevřené okno a přitápět nepřipadá v úvahu. Když jsem v zimě vytápěl na požadovanou teplotu a venku bylo chladno, kondenzovala mi v místnosti voda. Stékala mi po oknech, na podlaze bylo pořád vlhko, vlhnul grit a seno v budkách. Seno tím ztratilo schopnost absorbovat trus mláďat a musel jsem ho často měnit. I ptáci, kteří se každý den koupou, nacákali spoustu vody, která se díky vysoké vzdušné vlhkosti neodpařovala. Ptáci si špinili nohy od trusu na dně klece, protože nezaschnul atd. Prostě veliké problémy. Proto jsem si koupil vysoušečku vzduchu a je po problémech. Když jsem si ji pořídil a dal ji k ptákům běžela nonstop šest dní, než vysušila všechnu vlhkost z místnosti. Teď ji mám nastavenou tak, aby udržovala vzdušnou vlhkost okolo 60%. Jakmile se zvýší vlhkost, zapne se a vysouší dokud nedosáhne nastavené hodnoty. Což v mých podmínkách znamená, že se zapíná cca. po 10 minutách, asi na 2,5 minuty. Je tak v provozu asi 15 minut každou hodinu. Samozřejmě se snižující se vzdušnou vlhkostí se čas, kdy neběží prodlužuje, i vody se vylévá méně. Příkon je 250W. Za 24 hodin tak odčerpe ze vzduchu okolo 1.5l vody, kterou každé ráno při krmení vylévám. Asi tak jednou za týden vyčistím filtr vzduchu, stačí jen profouknout. Sušička se může hadicí připojit na odpad, nebo odvést ven z místnosti někam, kde bude kondenzát odkapávat.

 

 

                                                     Vysoušečka vzduchu Trotec TTK 29 E.

 

  Pokud někdo máte také problémy s vlhkostí tak doporučuji. Opravdu funguje perfektně. Všechny problémy jsou pryč. Grit je pořád sypký, seno v budkách krásně suché a trus ptáků pěkně vysychá, takže se jim nenabaluje na nohy, když do něho šlápnou, okna se nerosí...prostě tak jak to má být. Samozřejmě je třeba vysoušečku čas od času vyčistit. dělám to tak, že když vidím, že je vevnitř hodně zaprášená, tak ji vypnu, nechám ji dva dny vyschnout a profoknu ji venku kompresorem. Jinak vnitřní vyjímatelný filtr každé ráno, když vylévám vodu profouknu. 

Vlhko a průvan je prakticky nejhorší pro vše živé.

2017 nevím proč, ale vysoušečku vzduchu mám již od listopadu vypnutou. Vlhkost mi klesla na 40% což je skoro málo, ale mláďata se bez problému líhnou. Možná vysoušečka vysušila všechnu vlhkost v místnosti a proto to jde teď bez ní. Jsem zvědav kdy ji zase budu muset zapnout. Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu k ptákům dávat nádobu s vodou, aby tam neměli příliž suchý vzduch. Pokud to takto bude fungovat a vysoušečku budu muset zapínat na tři, čtyři měsíce a pak to vydrží, jsem velice spokojen.

 Jak jsem již zmínil, odchovávám zebřičky hlavně přes zimu. Má to své výhody, ale i nevýhody. Jako výhodu vidím - udržím si konstatní teplotu a tak ptákům nehrozí problémy při náhlém zhoršení počasí, při kterém se mi někdy stávalo, že samice byly načepířené a měly problémy se snášením vajec. Mám poměrně brzy odhnízděno a tak mají mláďata venku dost času, aby přepeřila a rostla. Na výstavu v listopadu jsou mladí z prvních hnízd již prakticky dospělí, chovuschopní ptáci. Jako nevýhoda se může někomu jevit nutnost přitápění a svícení. Já jako nevýhodu vidím jen to, že pokud opravdu mrzne neseženu čerstvé zelené krmení. Topení a svícení prostě beru jako nutnost k chovu.

 Hnízdit v zimě znamená připravit ptákům takové podmínky, aby měli chuť začít hnízdit. Což znamená světlo, teplo a krmení. Mimo hnízdní sezónu ptákům prodlužuji den na 12 hodin. Z pravidla tak od září do začátku prosince. Začátkem prosince začínám každý den přidávat 15 minut na spínacích hodinách tak, abych celkem dosáhl 16 hodin aktivity ptáků. Používám dvě LED žárovky, každou o příkonu 2W. Světla jsou napojena přes spínací hodiny, které je nutné seřídit vždy, když vypnou elektriku. Čas rozsvícení nastavuji dopředu, takže ptáci přestávají být aktivní se západem slunce. Není proto třeba používat stmívače, protože se západem slunce mají dost času se zklidnit a uložit. Což znamená, že začátkem roku se mi v místnosti rozsvěcí světla v 00:00 hodin a zhasínají v 8:00 to už je venku vidět. Stmívání obstará slunce. Postupně, jak se prodlužuje den, ubírám po 15 minutách tak, aby se dodrželo pořád 16 hodin světla. Někdy v květnu už není potřeba přisvěcovat vůbec.

 Teplo. Používám elektrický radiátor s ventilátorem, který má termostat. Nastavím ho tak, aby udržoval teplotu 13 - 16 °C, kterou zjišťuji na teploměru, který mám v místnosti. Mimo hnízdní sezonu udržuji teplotu okolo 10°C max. Díky zateplení radiátor zapíná opravdu na chvilku. Samozřejmě to záleží na tom, jak je venku a tím pádem jak hodně se místnost ochlazuje. V roce 2016 jsem si pořídil meteostanici. Ne zdůvodu hlídání počasí, ale proto, že se mi jednu zimu stalo, že se porouchal radiátor, samozřejmě v těch největších mrazech. Musel se rozbít hned jak jsem odešel z raního krmení, to tam bylo ještě teplo. Druhý den ráno tam bylo 5° C a tak jsem přišel o několik mláďat. Většinou již větších, které již rodiče nezahřívají celý den. Tak jsem si koupil meteostanici, u které se dá nastavit dolní a hormí mez teploty, kterou chci hlídat. Pokud se dostane v místnosti s čidlem teplota nad a nebo pod nastavenou teplotu, začne mi doma u meteostanice pípat alarm. Kromě i jiných funkcí tato meteostanice ukazuje i vlhkost vzduch a tak vím jak nastavit vysoušečku vzduchu. Prohledal jsem po internetu mnoho stanic a jedna z nejlevnějších, kerá tohle umí je GARNI 6571. Cena je 2200.- Kč.

               Zobrazené hodnoty jsou z chovné místnosti. Teplota 15,8° C a vlhkost vzduchu 57%

                                                                Obyčejný elektrický radiátor.

 

 Krmení. Aby měli ptáci chuť začít se rozmnožovat, musejí mít i pocit hojnosti a zlepšení potravy. Musí vědět, že budou schopni nakrmit mladé. Jako základní krmení po celý rok používám směs v poměru : žlutého prosa 5 kg, šedého prosa 5kg a lesknice 3kg. Nijak to přesně neodměřuji, nemyslím si, že by to bylo až tak důležité. Vezmu 50 kg pytel žlutého, 50 kg pytel šedého a 30 kg pytel lesknice a to smíchávám v sudu. Od sezóny 2016 používám místo žlutého prosa proso bílé. Žluté je někdy dost tvrdé a tak hodně zbývalo. To je jeden z případů, že se vše stále vyvíjí a člověk se snaží napravovat to, co si myslí, že se dá zlepšit. V době přípravy na hnízdění, když začínám zvedat teplotu a současně s tím prodlužovat den, podávám obden vaječnou míchanici. Dávám ji jen tolik, kolik ptáci sežerou do pěti minut. Ne tolik, aby ji měli celý den. Pokud to s míchanicí přeženeme, může se stát, že samice začnou snášet vejce ještě bez samců a tím si odchov posumeme. První hnízda jsou tak ztracena a zbytečně samice vysilujeme. Samci se po příliš vydatném krmení míchanicí mohou začít rvát a nebo, což je nejhorší, "přebudí" se tak, že nám po přídání samice na ni útočí a nebo rozbijou snůžku, zabijou mladé, protože se chtějí opět pářit. Pozor na to, rozmnožovací pud je silnější než pud sedět na vejcích a starat se o mladé. Takto jsem za léta co ptáky chovám přišel o spoustu mladých. Je těžké toto vždy odhadnout, protože ne každý pták potřebuje stejně vyhecovat na hnízdění. Proto raději méně - hned jak hodím míchanici do klece na dno, ptáci se na ni vrhnou a během chvilky ji sežerou. Přechod z klidu na hnízdění trvá cca 20 dní. V tuto dobu mám ptáky pořád ještě v hejnech samce a samice zvlášť. Jakmile dosáhnu požadované délky dne a teploty, dám do klece budku. Na dno budky dávám trochu sena jako základ a pustím do klece sestavený pár. Ptáci jsou většinou již připraveni a tak se samec okamžitě zajímá o samici a o budku. Do pletiva v kleci strčím nasušenou trávu na výstavbu hnízda.

  Bidélko, na němž sedí samec vede k letovému otvoru budky, která je zavěšena zvenku. Skleněná miska s gritem, vedle sépiová kost a vzadu strčená tráva na stavbu hnízda. Když ráno při krmení vidím, že je pryč, kouknu do budky a pokud není hnízdo dostavěné, přidám další materiál. 

 

                                           Ještě nedostavěné hnízdo. Musí se dostavět a tím zavřít strop.

 

V každé kleci je miska s vodou, miska s krmením, miska s gritem a sépiová kost. Grit kupuji jemný a hrubší. Nejraději kupuji od Witte Molen, který obsahuje kousky dřevěného uhlí a od Prestige drcené mořské škeble. Tyto dva druhy smíchám. 

                                                          Tyto dva druhy gritu smíchám.

                                        Misku s vodou i s krmením mám ještě v plastových boxech.

 

 Voda tak není pocelé kleci, když se ptáci koupou. A zrní také není všude a tak se sním nešeredí. Trávu na stavbu hnízda si suším přes léto, chodím na ni do lesa. Nevím jak se ten druh jmenuje, ale je to jemná dlouhá tráva co roste v trsech.

                                                  Perfektní materiál na stavbu hnízda.

 

 Ptáci z ní vymotají perfektní hnízda. Seno, které dávám na dno je obyčejné seno, které se mi na stavbu celého hnízda nelíbí, protože obsahuje i dost tvrdé stvoly a špatně se jim z něho staví. Když je v hnízdě první vejce, vyndám ho a na dno jako hnízdní důlek vytvaruji jemná kokosová vlákna od firmy Quiko. Mám pak jistotu, že žádné vejce nezapadne do mezery mezi stébla a postupně se tam nezaboří.

                                                                      Kokos - sisal od firmy Quiko.

 

 Budky používám klasické, mám několik velikostí o přibližných rozměrech 14x14x14 cm. Zavěšuji je z venku. Je to výhodné na kontroly, ptáci se ruší jen minimálně. Zvednu víko a hned vidím co se tam děje nebo neděje. Hnízdím 20 párů každý rok a pokaždé mi jeden, dva páry do budky buď nevlezou a nebo samice začne snášet na zem a tak jsem nucen dát budky dovnitř klece. Dávám tam ty samé, ale bez víka. Pokud tedy najdu vejce v kleci na zemi a nebo ho samice často snese do misky s krmením a mají v budce postavené hnízdo, dám ho do budky. Někdy se stane, že druhé vejce snese již do budky. Asi proto, že tam chodí v noci spát a vejce tam pod sebou cítí. Pokud snese i druhé vejce mimo budku, na nic už nečekám a dám budku dovnitř a bez víka a vejce dám do budky. Skoro vždy už je další snesené vejce v budce. Asi se někteří ptáci bojí zalézt do zavřené budky jen vletovým otvorem, a když ji mají uvnitř celou otevřenou, tak se nebojí. Nevím jestli je to tím, ale hlavně, že to funguje. Doplnění 2015. Kamarád, také chovatel zebřiček, mi poradil jak řeší on, když mu ptáci nechtějí snášet do budku zavěšené z venku. Dá místo dřevěného víka na budku víko z plexiskla. Do budky jde světlo a ptáci se do ní nebojí vlést. Ještě jsem to nevyzkoušel, ale plexisklo mám připravené. Doplnění 2017 vyzkoušeno, funguje to. To se mi na tom líbí, když debetujeme o ptácích, zavoláme si, nebo když se sejdeme tak meleme a meleme jen o ptácích, pořád vše dokola to už jsme slyšeli i říkali snad tisíckrát, ale i přesto se dovídáme nové zkušenosti a poznatky, které můžeme použít i ve svém chovu. 

   Víko z plexiskla. První pokus jak dostat ptáky do budky, pokud nechtějí do budky s klasickým víkem. Poslední možnost je budka dovnitř klece.

Jeden můj pokus, který zafungoval. Mám jeden pár, který dává pěkné mladé a tak ho neměním a ptáci jsou každý rok spolu. Mají, ale jeden veliký problém. Zahrabávají vejce. Nevím jestli to dělá samec, nebo samice, nebo oba. Mají pěkně udělané hnízdo, ale po určité době začnou vejce zastélat materiálem. Každé ráno jsem to z vajec vyhazoval, až nebyl v budce skoro žádný stavební materiál a vejce se rozkutálela po dně. Co s tím. Napadlo mě sádrové dno s důlkem, ale to mi přišlo tvrdé a studené. Pak mě napadlo silný molitan na dno a vystřihnout důlek. A ono to také funguje. Ze staré matrace 10 cm vysoké jsem vystříhl na dno budky čtverec, do něho vystříhal jaké si kolo. Trochu jemného, krátkého sena jim dám, ale tím vajíčka nezahrabou. Bez problému takto odchovávají.

 

   Molitanové hnízdo. Takto se dá pomoci, pokud nám ptáci materiálem zastélají vejce.

                                                             Klasická hnízdní budka. 13x13x13x cm.

                    Páry, které do budky nechtějí, dostanou budku dovnitř. A problém je většinou vyřešen.

 

 Míchanici dělám z vařeného vajíčka, najemno nasekaného žabince nebo listů pampelišky (občas listu salátu), strouhané mrkve a strouhané piškoty. Směs zahustím piškoty tak, aby se sypala a nebyla to vlhká mazanina. Do každé dávky přidávám na jemno podrcené, převařené vaječné skořápky. Od té doby nemám problém, že by mi samice snesla vejce se slabou skořápkou a nebo úplně bez skořápky. S tím jsem se také dříve setkal. Vitamíny používám. Občas cca jednou za týden lehce posypu míchanici vitamíny. Nekupuji vyhraněnou značku. Spíše se snažím, když mi dojdou koupit komplex vitamínů od jiné firmy. Takto to střídám.

                                                   Jedny z mnoha možných vitamínů, které se dají sehnat.

 

 Pokud venku mrzne a není čerstvé zelené krmení, dávám buď rozdrcené sušené listy kopřivy a nebo kupovanou sušenou petržel, obojí po nasypání na vejce a mrkev nechám chvilku "nasát" vlhkost. Když zapomenu uvařit vajíčko mám v rezervě průmyslovou míchanici s medem od Witte Molen, ale opravdu jen jako nouzovku. Dříve jsem i nakličoval proso. Dnes už to nedělám. Je s tím dost starostí a nezjistil jsem, že by to přineslo nějaké změny v hnízdění. Jde to i bez toho.

 

    Domácí míchanice. Nic náročného na přípravu a 100% jistota čerstvosti. Bez rizika plesnivění nebo zatuchnutí, což se může stát při nevhodném dlouhodobém uskladnění průmyslové míchanice.

 

 Páry už mám tedy sestavené a tak každý den při krmení kontroluji budku, jestli je dostavěné hnízdo. Když ne, tak přidám materiál a zkontroluji, jestli už není v budce vejce. Ptáky krmím a všechny potřebné věci s nimi (např. kroužkování) dělám jen jednou denně a to ráno, než jdu do práce. V tuto dobu dávám míchanici obden a pořád ji jen hodím na dno klece v množství, které pár za chvilku sežere. Na klecích mám pověšené cedulky, na kterých mám napsaná čísla kroužků ptáků, jejich mutaci a na co jsou štěpitelní. Dále tam připíšu datum prvního sneseného vajíčka. 

 

       Cedulky, na kterých jsou čísla kroužků chovného páru, jejich mutace a štěpitelnost. Datum prvního sneseného vajíčka a datum očekávaného líhnutí (to je datum třetího sneseného vajíčka + 14 dní).

 

       Zebřičky snášejí jedno vajíčko za den od třetího sneseného vajíčka začínají sedět. Snášejí 4-6 bílých vajíček.

 

 K datumu třetího sneseného vajíčka připočítán 14 dní a ten datum si napíši jako datum, kdy očekávám líhnutí mladých. Od třetího sneseného vejce už nedávám páru míchanici. Začnu ji opět dávat jeden den před datem líhnutí. To ji už podávám v malé misce. Z počátku malé množství, ale tak, aby ji měli k dispozici skoro celý den. Postupně podle počtu a velikosti mladých přidávám, vždy jen tolik, kolik za ten den sežerou. Pokud ráno při krmení je miska s míchanicí prázdná a mláďata jsou nakrmena, je to v pořádku. Pokud míchanice zůstane, dávám méně. Vždy je, ale lepší méně, aby byli ptáci také nuceni a hlavně na noc nakrmit mladé zrním. V den před očekávaným líhnutím přidám i misku ve které je samostatně mlácené senegalské proso. Dříve jsem ho přidával do základní směsi, ale ptáci ho v krmení hledají a celé ho tak rozházejí. Míchanici a senegal mají celou dobu dokud neodstavím mladé.

                                                 Pevné kroužky o průměru 3,2 mm.

 

                                         Asi tak týden stará mláďata, ještě moc malá na kroužkování.

                            Při takovéto velikosti mláděte bude kroužek ještě padat z nohy.

 Ideální velikost. Když začíná růst peří na křídlech, noha je již dost silná, hlavně prsty, aby kroužek držel.

 

 Mláďata kroužkuji kroužky o průměru 3,2 mm. Nelze říci přesně v kolikátém dni života. Záleží to na počtu mladých v hnízdě a na tom, jak dobře jsou mláďata rodiči krmena. Při zkušenostech lze už pohledem na mládě určit, jestli už je dost velké, aby mu kroužek hned nespadl. I přesto to další dny kontroluji, a popřípadě spadlý kroužek znovu nasadím. Při kroužkování si do chovného sešitu k číslu kroužku zapisuji, které mládě má červené oko. Nic víc si zatím nepoznamenávám. Pokud je vylíhlé jen jedno mládě a nebo přežilo prvních pár dní jen jedno mládě je nebezpečí, že ho rodiče také přestanou krmit. Osvědčilo se mi nechávat u samostatného mláděte vajíčka, která mám čistá od jiných párů, pokud u tohoto konkrétního páru žádné nezbylo. Ptáci pořád na těchto vejcích sedí a přitom krmí osyřelé mládě. Než ptáci pochopí, že z vajec nic nebude a že sedí dlouho, je již většinou mládě natolik veliké, že žadoní o potravu hlasitě a rodiče tomuto volání neodolají. Samozřejmě, že to nefunguje na 100% , ale rozhodně se to vyplatí zkusit.

  Těžko říci, jestli by mládě krmili rodiče i bez přidaných vajíček, ale po mých zkušenostech přidávám vždy, když zůstane v hnízdě jen jedno mládě dvě čistá nebo nevyseděná vejce. Proto je dobré si několik vajíček, třeba od párů, které nezasednou nechat.

 

 Když už jsou mláďata v budce dopeřená, dopisuji si do sešitu ještě ke kroužku poznámku, které mládě je pastelové. Je to v budce krásně vidět, kolikrát v dospělosti už to tak vidět není. Při kroužkování mladých také vyměňuji seno v budce. Když mláďata vylétnou a už se do budky nevrací, celou ji vyčistím a dám do ní nové seno. Z trávy na výrobu hnízda připravím nové hnízdo. Dám trochu trávy do klece, aby samec mohl zase stavět. Trochu mu pomůžu s novým hnízdem, protože většinou samice začne brzy snášet. Mláďata ponechávám u rodičů co nejdéle to jde. Odstavuji zhruba takto: k datumu líhnutí připočtu měsíc + tolik dní, kolik je v hnízdě mláďat a to je datum, kdy je mohu nejdříve odstavit. Základ, abych je mohl odstavit je, že musí sama žrát. Pokud je, ale samec a samice nenapadají a oni neruší další snůžku, nechám je tam až do líhnutí druhého hnízda. Mladé odstavuji všecha společně do samostatné klece, ale vždy k nim dám dospělého ptáka (většinou samce nebo samici, které mám nechané jako rezervní ptáky, pokud by mi něco padlo), který je dále učí. 

  Čerstvě odstavená mláďata od rodičů. Zatím do klece, do voliéry půjdou až budou starší a půjde u nich rozeznat pohlaví. Vpravo roční samice jako "učitel".

 

 Ze začátku mají odstavená mláďata vše stejné jako u rodičů. To znamená denně míchanice, miska se základní směsí a miska se senegalským prosem. Samozřejmě i grit a sépiová kost. Postupně jak rostou zmenšuji podíl míchanice i senegalského prosa. Míchanici pak začnu dávat obden a stále méně. Senegal začnu místo do samostatné misky vmíchávat do základní směsi, také stále méně. Když už berou základní směs naplno, senegal už jim nedávám a míchanici jen jednou týdně. Jakmile je venku již pěkné počasí a noční teploty nejdou pod 10 °C, dávám mláďata do venkovní voliéry.

                                      Venkovní voliéra pro odchovaná mláďata.

 

 Při chytání odstavených mláďat ze spodní klece a jejich přesunu do voliéry si do chovného sešitu dopisuji k číslům kroužků o jakou jde mutaci (podle rodičů si dopíšu i štěpitelnost) a pohlaví mláděte. Dále si označím každé mládě plastovým identifikačním kroužkem tak, abych měl stejné barevné mutace rozlišené a snadno tak chytil ve voliéře ptáka, kterého potřebuji. Je-li třeba 10 kusů černolících samců, má každý jinou barvu plastového kroužku. A barvu si zapisuji do chovného sešitu. Nemusím pak chytat všechny, ale jen toho co potřebuji. Ve voliéře mají jen základní směs zrní, vodu, sépiové kosti, a míchanici cca 1x týdně. Dno voliéry je říční písek, tak jim tam grit nedávám. Další změna, začaly se mi do voliéry dnem prohrabávat myši. Tak jsem dal po celém dně dlažbu a je klid. Musel jsem tedy přidat misku s gritem.

                                                                      Odstavená mláďata ve voliéře.

 

 Každý rok hnízdím 20 chovných párů, ale nechávám si vždy dva až tři samce navíc. A čtyři až pět samic na víc. Je to z důvodu nahrazení ptáků, kteří by padli, protože potom je problém sehnat kvalitní chovuschopné jedince. Tyto rezervní ptáky, pokud je již nepotřebuji prodám na jaře. Nejdříve, ale poslouží jako "učitelé" prvním odstaveným mláďatům. Jejich funkci pak převezmou mladí ptáci z prvních hnízd, které potom dávám nově odstaveným mladým.

 Co dělat, když ptáci nesedí a nebo nekrmí mladé? Jde samozřejmě podložit jak vajíčka, tak i vylíhlá mláďata spolehlivým rodičům. Avšak moje záliba je v kombinování barev. A proto potřebuji přesně vědět rodiče každého mláděte, abych věděl na co štěpí. Tak vejce nebo mladé podkládám jen výjmečně. Spíše jen, třeba když nekrmí mladé pár, který má mláďata červenooká, dám je k mladým, kde není žádné červenooké, abych pak na 100% věděl, které to je a kdo jsou jeho rodiče. Pokud taková možnost není, oželím raději mladé a doufám, že v dalším hnízdě už pár odchová a já se dočkám jeho mladých. Může se to zdát barbarské, ale nejsem množitel, který potřebuje za každou cenu odchovat a prodat. Jsem chovatel, který má svůj cíl a potřebuje znát genetickou výbavu svých ptáků, aby s nimi mohl dále pracovat. Koupené ptáky beru jako čistokrevné, pokud mi chovatel od kterého je kupuji řekne rodíče, beru štěpitelnost po rodičích. Na co ostatní koupený pták štěpí zjišťuji podle mladých a pak si to k němu dopisuji. Někdy se i po několikátém hnízdě objeví mládě v mutaci, o které jsem u koupených rodičů nevěděl. Na vedení chovu používám program Vedení chovu od pana Zrůckého. Z chovného sešitu do programu po sezóně dopisuji co potřebuji. Je to dobrý pomocník. Doporučuji. I přesto nejvíce pracuji s chovným sešitem, kde mám vše důležité. Program Vám například pomůže zjistit u sestaveného páru jestli nejsou ptáci příbuzní a pokud ano, v kolika procentech. Pracuje samozřejmě jen s daty, které do něho vložíte Vy. Za to s daty třeba deset generací zpět, což ze sešitu dáte jen těžko dohromady.

 Toto není v žádném případě návod jak se mají zebřičky chovat, je zde jen napsáno, jak je chovám já. Netvrdím ani, že všechno co dělám, dělám správně. Jak jde čas, člověk vidí co se dá zlepšit, nebo získá zkušenosti od jiného chovatele a ty praktikuje ve svém chovu. Hlavně je třeba poučit se z chyb a omylů a těm se příště vyvarovat. Nic víc, nic míň.

 

2017- Je sice konec roku 2016, ale to už začíná nová sezóna. Z důvodu po tři roky se opakujícím problému s prvními hnízdy jsem chtěl letos začít později. Měl jsem v plánu začít hnízdit až po změně času, ale ptáci jsou už asi nyvyklí, že mají začít hnízdit a tak samice začaly snášet vajíčka. Bez přítomnosti samců, bez pestré stravy - jen proso a lesknice, bez vhodné teploty do 10°C. První hnízda mi stále dopadají katastroficky. Např. v loni od 20 párů z prvních hnízd 3 mladé. Ptáci sice postaví hnízda, skoro vše oplozené, většina se vylíhne, ale ptáci prostě nekrmí. Letos jsem tedy počítal, že začnu déle, ale byl jsem ptáky donucen je spárovat a dát jim budky. Takže ptáci nebyli připravováni postupným prodlužováním dne zvyšující se teplotou a podáváním míchanice. Vše šlo ranou během jednoho dne. Nechal jsem zahnízdit i rezervní páry a tak z 24 párů jich 23 zahnízdilo. Dva páry měli čistá vejce. 6 párů nechtělo do budky. Použil jsem místo dřevěného krytu budky plexisklo. Opravdu to funguje. Jeden pár ani s plexisklem nevlezl do budky a tak ji dostal dovnitř. Ještě se všem párům mláďata nevylíhla. Již teď je jasné, že první hnízda opět nedopadnou dobře. Ptáci opět nekrmí. I chovné páry, které v loni spolu odchovávali. Vypadá to, že by mohlo zůstat tak 10 mladých. Proč to píši. Je důležité být vytrvalý. Hned nezačít s ptáky míchat a nebo se domnívat, že ptáci od chovatele neudělají mladé. Vím, že se chytnou a v dalších hnízdech už se to bude hodně zlepšovat. Jsem v klidu, znám to z předešlých let. Ale první roky jsem z toho byl také paf a bralo mi to radost z chovu. Tak to prostě chodí a je třeba být trpělivý a nevzdát to. Loni z prvních hnízd od 20 párů 3 mladé. Na konci sezóny jsem měl nakroužkováno 140 mladých. Už jsem musel brát párům budky, jinak by hnízdili dál. Je to tak a podobné problémy s prvními hnízdy má více chovatelů. To je to, co mě uklidňuje, že to není jen u mě a tím pádem to není moje chyba. Takže z prvních hnízd odchováno 8 mladých, opět katastrofa, ale zase se to zlepšuje již se líhnou druhá hnízda a mám nakroužkováno 30 ks. Opět se vše opakuje. Samozřejmě jsou i páry, které i druhá hnízda nekrmí, ale jedná se o loňské, mladé ptáky. Tam se s tím dá počítat.

 To, že je lepší chovat více párů zebřiček než jeden je známé. Dle mého názoru je vždy důležité, aby alespoň některý pár úspěšně začal krmit mladé a ty ostatní páry to vyhecuje. Všímám si jak se chovají ostatní zebřičky, které ještě mladé nemají a nebo je nekrmily, když slyší žadonit o potrova mláďata od jiných párů. To si myslím je ten stimul, který potřebují. Jakmile se začnou někde hlásit mláďata o potravu, ostatní ptáci neklidně poletují a koukají kde jsou ty mláďata co chtějí krmit. To si myslím, že je ten důvod, proč se ptáci v dalších hnízdech zlepšují a začínají krmit mladé.

 

 

                       autor: Otakar Buldra©

 

Zpět

Kontakt

Otakar Buldra
Bohumileč 41
533 04 Sezemice
okr.Pardubice
Česká republika

+420 604 367 752

© 2013 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode