Postřehy z chovu zebřiček

06.02.2017 10:04

Zde napíši některé věci, které jsem vypozoroval za dobu co chovám zebřičky. Jsou zde i postřehy od jiných chovatelů, které jsem vyzkoušel a začal praktikovat ve svém chovu. Většinou se tyto věci už objevily v jiných článcích na těchto stránkách, ale zde jsou řazeny samostatně. Pokud budete mít v chovu problém s tím co zde popisuji, mohu doporučit zkusit to co zde píši. Já to mám odzkoušené a funguje to. Samozřejmě, že nic nefunguje na 100%, ale je dobré to zkusit a snažit se tak problém odstranit.

 

 Sestavování párů

 Samozřejmě, že jsem sestavil páry, kde byli oba rodiče velice kvalitní. Třeba oba vítězové tříd. Ale odchovy z takových to spojení nebyly takové, jaké bych si představoval. Mláďata byla velice slušná, ale že by byla nějak kvalitní nad své rodiče tak to většinou nebyla. Po dvou šampiónech se tolik šampiónů už neodchová. Proto se raději snažím párovat perfektního jedince s méně kvalitním. Méně kvalitní je pořád pěkná zebřička, ne zmetek. To bychom opět ničeho nedosáhli. Pokud to mám vyjádřit slovně tak asi takto: páruji ptáky kde jeden z rodičů je hodnocen jako "výborný" a druhý jako "dobrý". Tam mám zkušenost, že odchovy bývají lepší než ze spojení "výborný" X "výborný". Samozřejmě se musí přihlížet i na to, aby jeden druhého ptáka vylepšoval a doplňoval v tom co, jim vzájemně chybí. Například: pokud oběma ptákům v páru nedrží křídla jak by měly a mají tendenci je mít svěšená, tak tento problém nezlepšíme, ale naopak umocníme a zhoršíme. Ve kterém znaku je jeden pták slabší, v tom by měl druhý být perfektní a takto by se složený pár měl doplňovat.
 
 

 Recesivní mutace

 Sestavovat dva ptáky v recesivní mutaci, či kombinaci dlouhodobě vede ke ztrátě velikosti. Pokud už máme kvalitní - veliké např. černolící zebřičky, tak můžeme sestavit pár černolící X černolící, ale potom je lepší na odchovaná mláďata zase dát např. šedý/černolící. Takto si pořád držíme velikost. Platí to pro všechny mutace s recesivní dědičností i pro jejich kombinace.
 
 

 Pasteloví ptáci

 Nezjistil jsem jaký koliv pozitivní přínos páření dvou pastelových zebřiček z pohledu jejich zbarvení, hlavně lícních skvrn u pastelových světlehřbetých samců. 2f jedinec se dle mých zkušeností nedá odchovat a tak páření dvou pastelů nemá opodstatnění.
 
 

 Vousatí ptáci

 Zatím s tím nemám vlastní zkušenost, ale u vousatých zebřiček zahraniční chovatelé naopak doporučují párovat dva vousaté ptáky, i přesto, že 2f vousatý se také nedá odchovat. Měl by se tak zvyšovat podíl černého zbarvení. Vyzkouším, uvidím.
 
 

 Nechávat nevylíhlá vejce u mláďat?

 Mám vyzkoušeno, že například je-li v hnízdě málo mláďat, nebo se jedná o mladý pár, je dobré nechat tam nevylíhlá vejce. Rodiče dokud mají pořád vejce v budce lépe sedí. Tím zahřívají už vylíhlá mláďata a také tím, že jsou pořád v budce je větší šance, že je budou krmit. Stalo se mi několikrát, že když jsem po prosvícení vajec odebral neoplozená vejce a nechal jen oplozená, tak po vylíhnutí posledního mláděte rodiče přestali do budky chodit a bylo po hnízdě. Proto vejce už nevyhazuji, pouze zkontroluji zda jsou oplozená a i ta čistá tam nechám. Pokud jsou čistá všechna vyhodím je, aby mohli ptáci udělat další hnízdo. Tyto vyhozené vejce si nechávám a pokud jsou někde čerstvě vylíhlá mláďata a nezbylo tam již žádné vajíčko tak třeba dvě čistá přidám. Rodiče se většinou snaží na nich sedět, dokud se nevylíhnou všechna a mi tím zvýšíme šanci na úspěšný odchov. Až rodičům dojde, že se z vajec nic nevylíhne, jsou mláďata již větší a rodiče už jen těžko odolají jejich hlasitému žadonění o potravu. Což při minimálním pípání třeba u třídenních mláďat neplatí.
 
 

 Nechat jen jedno mládě v hnízdě?

 To je otázka. Většinou to nedopadne dobře, ale neplatí to vždy. Dle mě je ideální počet v hnízdě 4 mláďata. Více kusů, je také lepší podložit jinam. Pokud jsou dvě budíž, ale jedno je riziko. Pokud je možnost podložit jinam, doporučil bych to udělat. Někdy to nejde. Buď pro hodně rozdílnou velikost mláďat a nebo bychom ztratili identifikaci rodičovského páru. Někdy prostě osamělé mládě nemohu podložit jinam proto, že bych potom nevěděl jeho rodiče. Pokud např. přidám červenooké mládě do hnízda, kde jsou ostatní mláďata černooká je to jasné. Nebo přidám mládě po černolících rodičích do hnízda, kde nemohou být černolící mláďata. A opět vím, které mládě má jaké rodiče. Bohužel tato možnost není vždy a tak pokud musím nechat v hnízdě jedno mládě, nechám u něho 4 čistá vejce a čekám jak to dopadne. Pokud mládě krmí je to dobré, když mám takových to osamocených mláďat více, tak je někdy po okroužkování dám všechna do budky k páru, který nejlépe krmí, nebo má již několikáté hnízdo. Na večer pokud jsou všechna mláďata nakrmena nechám je tam. To už bývá bez problému a rodiče je vykrmí všechna.
 

 Rodiče nekrmí mláďata

 To je veliký problém, na který neznám žadnou stoprocentní fintu. Ale vypozoroval jsem, že většinou pár, který nekrmil mladé a nechal je po vylíhnutí bez povšimnutí zahynout, nervózně reagoval na žadonění o potravu mláďat, které se ozývalo z jiných budek. Ptáci, jakmile slyšeli toto žadonění, nervózně poletovali po kleci a zkoumali odkud se to ozývá. Myslím si, že hlavní problém toho, že nekrmí mláďata je ten, že mládě po vylíhnutí je zticha a pípá jen minimálně. Teprve křik již starších mláďat je dokáže přimět, aby je krmily. Souvisí to zcela určitě i s problémem prvních hnízd na začátku sezóny, která dopadají většinou tragicky, právě z důvodu, že rodiče nekrmí mladé. Od 2017 jsem se rozhodl vyzkoušet jednu věc. Nechal jsem si čtyři páry zebřiček o kterých vím, že nejsou dle výstavních požadavků až tak dobré, ale vím o nich, že okamžitě po spárování hnízdí a hlavně bez problému odchovávají. Právě křik jejich mladých má vyhecovat ostatní, aby také krmili. První hnízda dopadla 2016 - 3 mladé od 20 párů, 2017 první hnízda 8 - mladých od 20 párů. Také nic moc. Ale udělal jsem jednu chybu, kterou mohu zkusit napravit až v další sezóně. A sice tu, že jsem vše sestavil najednou. Těch 8 mladých je od párů, které zahnízdily jako poslední a ty měli možnost slyšet křik mláďat od 4 párů, které mám jako "učitelé krmení mladých". V sezóně 2018 zkusím těmto 4 párům dát budky o 14 dní dříve, než ostatním párům. Pak uvidím jestli to má nějaký efekt. Já věřím, že ano. Druhá hnízda krmily skoro všechny páry, protože tam již bylo slyšet žadonění mláďat, od párů, které již měli mladé. Vloni ani druhá hnízda nestála za nic. Jinou radu nemám.

 Rodiče špatně krmí mláďata

 To bývá problém většinou u mladých párů, které mají první mláďata. Někdy se mi to stalo i u páru, který v prvním hnízdě odchoval bez problému mláďata, ale bylo toho na ně moc. A pokud hned znovu zasedli a nebyli úplně fit, tak další mláďata krmili málo. V takových to případech, kdy už třeba nejmenší mládě umřelo, se mi osvědčilo vyměnit všechna mláďata s párem, který krmí perfektně. Ale mláďata, která dáme páru, který špatně krmí musí být větší, ale ne zas moc. Je to těžké přesně popsat musí se dle citu a situace. Pokud se rozhodnu takto vyměnit celé hnízdo, z pravidla dám místo např. 3 - 5 denních mláďat, mláďata těsně po okroužkování. Samozřejmě se pak musí obě hnízda sledovat první dva dny, jestli oba páry krmí. Tím, že dám páru, který špatně krmil větší mláďata, která se o krmení hlasitě hlásí, většinou zabere a oni je odchovají. Pár, kterému jsem sebral větší mláďata a vložil menší problém většinou nemá. Ale musí to být pár, který krmí dobře. Takto se také dají v nouzi zachránit mladé zebřičky.
 
 

 V hnízdě jsou veliká vejce

 Zde musím konstatovat, že pokud v hnízdě naleznu jedno, dvě abnormálně veliká vejce oproti ostatním, která tam jsou, již se netěším, že budou obrovská mláďata, protože tyto vejce bývají z pravidla čistá. Někdy máme samici, která snáší také poměrně veliká vejce oproti ostatním. Tam jsou, ale všechna vejce veliká stejně. To jsou nejlepší samice. Veliká vejce = veliká mláďata.
 
 

 Hodně vajec v hnízdě

 Pokud víme, že je to opravdu pár a samice snese např. 7 nebo více vajec, tak mám zkušenost, že jsou většinou všechna čistá, nebo jich je jen málo oplozených. Není to sice pravidlo, ale spíše mi to funguje takto. Pokud by byla vejce plná, musíme řešit kam pak podložit mladé. Nechat tolik mladých v jednom hnízdě není dobré jak pro mláďata, tak i pro rodiče. Netvrdím, že by je nebyli rodiče schopni odchovat. Říkám jen, že to není dobré.
 
 

 Rodiče škubou mláďata

 Pokud se stane, že jsou mláďata v budce oškubaná - většinou mají celá holá záda, tak to má na svědomí samec. Chce se znovu pářit a potřebuje mláďata dostat z budky. Může pomoci vyvěšení druhé budky, ale musí se sledovat, jestli chodí krmit mladé, aby se nezajímali jen o novou budku. Pokud vylétnou mláďata a samice ihned nanese novou snůžku tak se stává, že rodiče pronásledují mláďata. Většinou je atakují ihned, jak sednou na bidélko, které vede k budce. Tam opět může pomoci druhá budka, do které se mláďata na noc schovají a nesnaží se dostat k samici, která již sedí na dalších vejcích. Pokud budeme pozorovat která mláďata napadá samec a která samice, tak si můžeme být skoro jistí tím, že samec útočí na mladé samce a samice útočí na mladé samice. Prostě se snaží odehnat konkurenty.
 
 

 Vejce snesená na zemi

 Pokud vyvěsím páru budku a samice snese vejce na zem přesto, že je hnízdo postavené, tak to vejce dám do budky. Pokud snese druhé vejce na zem, dám ho opět do budky a vyměním drěvěné víko budky za plexisklo. Pokud je další vejce snesené na zem, dám ho do budky a budku bez víka pověsím do klece. Někdy se stane, že se i toto hnízdění takto zachrání. Většinou to ale přinese výsledek až při druhém hnízdě. Plexisklo vyměňuji za dřevěné víko i v případě, pokud sestavený pár vůbec do budky neleze a nestaví hnízdo. V 99% to pomůže. V tom zbývajícím 1% pomůže jen budka dovnitř klece, bez víka.
 

 Vejce se slabou skořápkou a nebo bez skořápky

 To je veliký problém, který může vést k úmrtí samice. Příčina je jasná - nedostatek vápníku. Přesto, že v každé kleci mám misku s gritem a sépiovou kost, tak se mi to před lety stalo taky. Teď už se mi to roky nestalo a doufám, že jsem to vyřešil a už se to opakovat nebude. Grit ptáci mít musí, ale ten je spíše než na přísun vápníku pro správné trávení a rozmělňování potravy. Sépiovou kost některé páry sežerou za týden, jiné si ji za celý rok nevšimnou. Takže opět nemáme jistotu, že samice doplňuje vápník, který je základem vajec. Tím, že nemá přísun vápníku a snáší vejce, vyčerpe zásobu vápníku v těle a vejce má slabou a nebo žádnou skořápku. Pokud nám takové to vajíčko v samici praskne, je po ní. Odstranil jsem tento problém, doufám již na trvalo tím, že používám převařené, rozdrcené slepičí skořápky. Ty dávám celoročně ptákům do gritu. A hlavně do každé várky míchanice. A nešetřím s nimi. Samice, která žere míchanici, aby mohla krmit mladé, denně konzumuje vápník a tak ho má dost na další snůžku. I když mám po sezóně ptáky rozdělené na samce a samice, podávám cca dvakrát za měsíc míchanici s velikým množstvým skořápek. Misky jsou úplně prázdné. Ptáci mají doplněn vápník i mimo hnízdní sezónu. Od zavedení tohoto do chovu se mi již nestalo, že by samice měli problémi s vejci.
 
 

 Samice nemůže snést vejce

 Skoro vždy se jedná o problém s okolní teplotou. Většinou náhlý pokles teploty a nebo nízká teplota po celou dobu hnízdění mohou vést k tomu, že samice má problém snést vejce. Poznáme to většinou když už ani nelétá a sedí na dně načepířená. Bez okamžitého pokusu o pomoc o ni příjdeme. V každém případě ať již je teplota v chovu jakákoliv musíme ji ještě zvíšit. Třeba žárovkou v kleci. Další věc, kterou uděláme je, že opatrně samici vezmeme do ruky a třeba hlavičku špendlíku namočíme v jedlém oleji a snažíme se ji ho tak vpravit do kloaky. Pokud se nám to povede a samice vejce snese, necháme ji pořád ve zvýšené teplotě dokud si nejsme jistí, že snesla všechna vejce. Pokud se jeví v pořádku, tak ji necháme odstavenou a v klidu. Další hnízdění připadá v úvahu nejlépe za rok. Pokud vidíme, že se opravdu vzpamatovala a je stálé teplé počasí, nebo nám sama snesla vejce na zem, můžeme ji zkusit hnízdit dříve. Ale osobně bych to nedoporučoval dříve jak za tři měsíce od problému. Samozřejmě za předpokladu, že samice je ve 100% kondici.
 
 
 

 Preventivní léčba zebřiček

 Můj názor je, že není třeba preventivně zebřičky přeléčovat. Nikdy jsem to nedělal ani dělat nebudu. Když jsem choval neofémy, tak jsem je vždy před sezónou odčervoval. Byl to takový trend. Dnes už si nejsem jistý, jestli to nebylo zbytečné vysilování ptáků. U zebřiček jsem léčil jen vápenku a to jen u postiženého jedince + všechny co s ním byli v kleci. Samozřejmě dezinfekce klece a výměna bidélek. Zebřička je natolik malý a energeticky náročný ptáček, že léčba je prakticky nemožná. Pokud se mi objeví a to se stane čas od času každému, načepířená zebřička, tak ji odchytím. Dám ji samostatně do klece, zvýším ji teplotu za pomocí žárovky. Přiám ji míchanici a klasy senegalského prosa. Pokud po týdnu nevidím zlepšení tak ji utratím. Možná se tohle někomu nelíbí, ale jde o zachování hejna a ne jednotlivce. Ze začátku jsem se snažil držet takového to jedince za každou cenu při životě. Pokud to tedy přežil, skoro vždy již nebyl pták ve 100% kondici a skoro nikdy už nezahnízdil. Proto to dělám dnes takto a tím i omezuji riziko, že se u oslabené zebřičky nerozjede nějaká infekce, která mi pak zamoří chov. 
Nejlepší prevence je pestré a kvalitní krmení, ale i přesto se stane, že o nějaké zebřičky příjdeme.
 
 

 Nepsané pravidlo

 Pokud nám padne zebřička, bude to skoro vždy náš nejlepší pták a nebo ten, od kterého nejvíce potřebujeme odchovat mladé, pro další pokračování. Bohužel, ale tuto zkušenost nemám jen já.
 
 
 
  autor: Otakar Buldra©
 
 
 

Zpět

Kontakt

Otakar Buldra
Bohumileč 41
533 04 Sezemice
okr.Pardubice
Česká republika

+420 604 367 752

© 2013 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode