Postřehy z chovu zebřiček

06.02.2017 10:04

Zde napíši některé věci, které jsem vypozoroval za dobu, co chovám zebřičky. Jsou zde i postřehy od jiných chovatelů, které jsem vyzkoušel a začal praktikovat ve svém chovu. Většinou se tyto věci už objevily v jiných článcích na těchto stránkách, ale zde jsou samostatně. Pokud budete mít v chovu problém s tím co zde popisuji, mohu doporučit zkusit to co zde píši. Já to mám odzkoušené a funguje to. Samozřejmě, že nic nefunguje na 100 %, ale je dobré to zkusit a snažit se tak problém odstranit.

 

 Sestavování párů

 Samozřejmě, že jsem sestavil páry, kde byli oba rodiče velice kvalitní. Třeba oba vítězové třídy, skupiny, či výstavy. Ale odchovy z těchto spojení nebyly takové, jaké bych si představoval. Mláďata byla velice slušná, ale že by byla nějak kvalitní nad své rodiče tak to většinou nebyla. Po dvou šampiónech se tolik šampiónů už neodchová. Proto se raději snažím párovat perfektního jedince s méně kvalitním. Méně kvalitní je pořád pěkná zebřička, ne zmetek. To bychom opět ničeho nedosáhli. Pokud to mám vyjádřit slovně tak asi takto: páruji ptáky kde jeden z rodičů je hodnocen jako "výborný" a druhý jako "velmi dobrý". Tam mám zkušenost, že odchovy bývají lepší než ze spojení "výborný" X "výborný". Je těžké to pojmenovat, vysvětlit. Je třeba mít určitý cit. Samozřejmě se musí přihlížet i na to, aby jeden druhého ptáka vylepšoval a doplňoval v tom co, jim vzájemně chybí. Například: pokud oběma ptákům v páru nedrží křídla, jak by měly a mají tendenci je mít svěšená, tak tento problém nezlepšíme, ale naopak umocníme a zhoršíme. Ve kterém znaku je jeden pták slabší, v tom by měl druhý být perfektní a takto by se složený pár měl doplňovat. Každý pták má vady, vítězný pták jich má méně, nebo méně závažné, než ostatní ptáci v soutěži a proto vyhrává. Kdo si myslí, že koupí dva šampiony, dá je do páru a že všechna mláďata budou zase šampioni, ten se velmi mýlí. 
 
 

 Recesivní mutace

 Sestavovat dva ptáky v recesivní mutaci, či kombinaci dlouhodobě vede ke ztrátě velikosti. Pokud už máme kvalitní, veliké např. černolící zebřičky, tak můžeme sestavit pár černolící X černolící, ale potom je lepší na odchovaná mláďata zase dát např. šedý/černolící. Takto si pořád držíme velikost. Platí to pro všechny mutace s recesivní dědičností i pro jejich kombinace. Recesivní mutace dosahuje nejlepších výsledků se štěpitelnými ptáky.
 
 

 Pasteloví ptáci

Nezjistil jsem žádný pozitivní přínos páření dvou pastelových zebřiček z pohledu zlepšování jejich zbarvení, hlavně lícních skvrn u pastelových světlehřbetých samců. 2f jedinec se nedá odchovat, tak páření dvou pastelů nemá opodstatnění. Naopak je třeba u pastelů posilovat intenzitu černé kresby. Proto potřebujeme pastely spojit s protějškem se silným melaninem.

Ještě pořád se najde poměrně hodně chovatelů, kteří jsou přesvědčeni, že pastelový samec s oranžovým nádechem v líci je 1faktorový pták a samec s bílou lící je 2faktorový pták. Těžko se jim názor vyvrací a ani není důvod jim ho vyvracet. Ať si každý dělá a myslí co chce. Já to dělám také. Ale pokud, tedy zastánci této nesprávné teorie jsou o své pravdě přesvědčeni mohou vzít samce pastela s bílou lící a dát mu jakoukoliv samici, pokud je tedy samec 2f (a on samozřejmě není) musí být všechna mláďata co se po něm kdy vylíhnou PASTELOVÁ 1f. A to se ještě nikdy nestalo. Nestalo se to ani u ostatních mutací zebřiček s neúplně dominantní což jsou vousatá, šedolící a chocholatá. U žádné z těchto mutací nelze odchovat 2 faktorové ptáky. Spojení genů v 2 f je letální, života neschopné.

 
 Vousatí ptáci
Zde je situace naprosto opačná. Vousatí ptáci potřebují co nejvíce černého zbarvení a to je potřeba pořád přidavat. Proto páření dvou vousatých ptáků má svou logiku. Zahraniční chovatelé to doporučují. Spojovat dva vousaté ptáky, i přesto, že 2f vousatý se také nedá odchovat. 
 
 

 Nechávat nevylíhlá vejce u mláďat?

 Mám vyzkoušeno, je-li v hnízdě dvě anebo jedno mládě, anebo se jedná o mladý pár, je dobré nechat tam nevylíhlá vejce. Rodiče, dokud mají pořád vejce v budce lépe sedí. Tím zahřívají už vylíhlá mláďata a také tím, že jsou pořád v budce je větší šance, že je budou krmit. Stalo se mi několikrát, že když jsem po prosvícení vajec odebral neoplozená vejce a nechal jen oplozená, tak po vylíhnutí posledního mláděte rodiče přestali do budky chodit a bylo po hnízdě. Proto vejce už nevyhazuji, pouze zkontroluji, zda jsou oplozená. I ta čistá tam nechám. Když mají ptáci všechna vejce čistá, doporučuji vyhodit až po době líhnutí. Ptáci musí vědět, že se sedí 14 dní. Vyhodit jim čistá vejce po týdnu, může vést k tomu, že z dalšího hnízda, třeba již oplozeného po týdnu slezou také, pozor na to. Tyto vyhozené vejce si nechávám a pokud jsou někde čerstvě vylíhlá mláďata a nezbylo tam již žádné vajíčko tak třeba dvě čistá přidám. Rodiče se většinou snaží na nich sedět, dokud se nevylíhnou všechna a mi tím zvýšíme šanci na úspěšný odchov. Až rodičům dojde, že se z vajec nic nevylíhne, jsou mláďata již větší a rodiče už jen těžko odolají jejich hlasitému žadonění o potravu. Což při minimálním pípání třeba u třídenních mláďat neplatí.
 

 Nechat jen jedno mládě v hnízdě?

 To je otázka. Většinou to nedopadne dobře, ale neplatí to vždy. Dle mě je ideální počet v hnízdě 3 maximálně 4 mláďata. Více kusů, je lepší podložit jinam. Pokud jsou dvě budiž, ale jedno je riziko. Pokud je možnost podložit jinam, doporučil bych to udělat. Někdy to nejde. Buď pro hodně rozdílnou velikost mláďat anebo bychom ztratili identifikaci rodičovského páru. Někdy prostě osamělé mládě nemohu podložit jinam proto, že bych potom nevěděl jeho rodiče. Pokud např. přidám červenooké mládě do hnízda, kde jsou ostatní mláďata černooká je to jasné. Nebo přidám mládě po černolících rodičích do hnízda, kde nemohou být černolící mláďata. Opět vím, které mládě má jaké rodiče. Bohužel tato možnost není vždy. Tak pokud musím nechat v hnízdě jedno mládě, nechám u něho 4 čistá vejce a čekám, jak to dopadne. Pokud mládě krmí je to dobré, když mám takových to osamocených mláďat více, tak je někdy po okroužkování dám všechna do budky k páru, který nejlépe krmí, nebo má již několikáté hnízdo. Na večer, pokud jsou všechna mláďata nakrmena nechám je tam. To už bývá bez problému a rodiče je vykrmí všechna.

 

 Rodiče nekrmí mláďata

To je veliký problém, na který neznám žádnou stoprocentní fintu. Ale vypozoroval jsem, že většinou pár, který nekrmil mladé a nechal je po vylíhnutí bez povšimnutí zahynout, nervózně reagoval na žadonění o potravu mláďat, které se ozývalo z jiných budek. Ptáci, jakmile slyšeli toto žadonění, nervózně poletovali po kleci a zkoumali odkud se to ozývá. Myslím si, že hlavní problém toho, že nekrmí mláďata je ten, že mládě po vylíhnutí je zticha a pípá jen minimálně. Teprve křik již starších mláďat je dokáže přimět, aby je krmily. Souvisí to zcela určitě i s problémem prvních hnízd na začátku sezóny, která dopadají většinou tragicky, právě z důvodu, že rodiče nekrmí mladé. Vyzkoušel jsem jednu věc. Sestavím nejprve šest páru, kde jsou oba ptáci již chovní a oba ptáci nebyli na žádné výstavě. Jakmile mají tito ptáci vylíhlé mladé, sestavím ostatní páry.

Další možností, která má jistě své výsledky, je dokrmování mladých v prvních dnech uměle. Je to, ale časově velmi náročné. Každé tři hodiny. Je nutné nakrmit. Rodiče takto dokrmovaná mláďata většinou po par dnech začnou krmit a my můžeme přestat. Opět to má souvislost, že mláďata jsou větší, pod rodiči se již hýbají znatelně a také mají sílu hlasitěji žadonit o potravu. Proto rodiče začnou krmit: Tyto podměty některým párům po vylíhnutí mladých chybí a proto nekrmí. Jiná možnost je vyměnit celé hnízdo od páru, který dobře krmí a má své mladé již větší. Ať již se snažíme jakkoliv, je to vždy nejistý výsledek.

 Jinou radu nemám.

 

 V hnízdě jsou veliká vejce

 Zde musím konstatovat, že pokud v hnízdě naleznu jedno, dvě abnormálně veliká vejce oproti ostatním, která tam jsou, již se netěším, že budou obrovská mláďata, protože tyto vejce bývají z pravidla čistá. Někdy máme samici, která snáší také poměrně veliká vejce oproti ostatním. Tam jsou, ale všechna vejce veliká stejně. To jsou nejlepší samice. Veliká vejce = veliká mláďata.
 
 

 Hodně vajec v hnízdě

 Pokud víme, že je to opravdu pár a samice snese např. 7 nebo více vajec, tak mám zkušenost, že jsou většinou všechna čistá, nebo jich je jen málo oplozených. Není to sice pravidlo, ale spíše mi to funguje takto. Pokud by byla vejce plná, musíme řešit kam pak podložit mladé. Nechat tolik mladých v jednom hnízdě není dobré jak pro mláďata, tak i pro rodiče. Netvrdím, že by je nebyli rodiče schopni odchovat. Říkám jen, že to není dobré. Někdo může být z tolika vajec nadšený. Já u vystavních zebřiček jsem z takového počtu vajec spiše nasr...
 
 

 Rodiče škubou mláďata

 Pokud se stane, že jsou mláďata v budce oškubaná. Většinou mají celá holá záda, tak to má na svědomí z 99% samec. Chce se znovu pářit a potřebuje mláďata dostat z budky. Může pomoci vyvěšení druhé budky, ale musí se sledovat, jestli chodí krmit mladé, aby se nezajímali jen o novou budku. Pokud vylétnou mláďata a samice ihned nanese novou snůšku tak se stává, že rodiče pronásledují mláďata. Většinou je atakují ihned, jak sednou na bidélko, které vede k budce. I v tomto případě může pomoci druhá budka, do které se mláďata na noc schovají a nesnaží se dostat k samici, která již sedí na dalších vejcích. Pokud budeme pozorovat která mláďata napadá samec a která samice, tak si můžeme být skoro jistí tím, že samec útočí na mladé samce a samice útočí na mladé samice. Prostě se snaží odehnat konkurenty. Pokud už pár hnízdit nechceme, pomůže odebrat jednoho z rodičů. Ponecháme toho, který lépe krmí mláďata. Někdy samec škube mláďata i samici, aby mohl nosit peří do budky. V tomto případě každý den podáváme špetku steliva. Nejvíce se mi v tomto osvědčilo stelivo od firmy Quiko - sharpie Whitte.

 
 

 Vejce snesená na zemi

 Pokud vyvěsím páru budku a samice snese vejce na zem přesto, že je hnízdo postavené, tak to vejce dám do budky. Pokud snese druhé vejce na zem, dám ho opět do budky a vyměním dřevěné víko budky za plexisklo. Pokud je další vejce snesené na zem, dám ho do budky a budku bez víka pověsím do klece. Někdy se stane, že se i toto hnízdění takto zachrání. Většinou to ale přinese výsledek až při druhém hnízdě. Plexisklo vyměňuji za dřevěné víko i v případě, pokud sestavený pár vůbec do budky neleze a nestaví hnízdo. V 99 % to pomůže. V tom zbývajícím 1 % pomůže jen budka dovnitř klece, bez víka.

Toto jsem dělal ve starém zařízení. Nyní mám vše nové od firmy GR2 a nemám již problém. Císařská hnízda jsou dosti světlá, takže se do nich ptáci nebojí. Používám tyto budky: 2GR - hnízdo císařské vyjímatelné (10 cm) art.181

 
 

 Vejce se slabou skořápkou anebo bez skořápky

 To je veliký problém, který může vést k úmrtí samice. Příčina je jasná, nedostatek vápníku. Přesto, že v každé kleci mám misku s gritem a sépiovou kost, tak se mi to před lety stalo taky. Teď už se mi to roky nestalo a doufám, že jsem to vyřešil a už se to opakovat nebude. Grit ptáci mít musí, ale ten je spíše než na přísun vápníku pro správné trávení a rozmělňování potravy. Sépiovou kost některé páry sežerou za týden, jiné si ji za celý rok nevšimnou. Takže opět nemáme jistotu, že samice doplňuje vápník, který je základem vajec. Tím, že nemá přísun vápníku a snáší vejce, vyčerpá zásobu vápníku v těle a vejce má slabou anebo žádnou skořápku. Pokud nám takové to vajíčko v samici praskne, je po ní. Odstranil jsem tento problém, doufám již na trvalo tím, že používám převařené, rozdrcené slepičí skořápky. Ty dávám celoročně ptákům do gritu. A hlavně do každé várky míchanice. A nešetřím s nimi. Samice, která žere míchanici, aby mohla krmit mladé, denně konzumuje vápník. Pak ho má dost na další snůšku. I když mám po sezóně ptáky rozdělené na samce a samice, podávám cca dvakrát za měsíc míchanici s velikým podílem skořápek. Misky jsou úplně prázdné. Ptáci mají doplněn vápník i mimo hnízdní sezónu. Od zavedení tohoto do chovu se mi již nestalo, že by samice měli problémy s vejci.
 
 

 Samice nemůže snést vejce

Nejčastěji se jedná o problém s okolní teplotou. Někdy může být problém příliš velké vajíčko, nebo mladá, prvně snášející samice. Většinou jde o náhlý pokles teploty anebo nízká teplota po celou dobu hnízdění. Proto má samice problém snést vejce. Poznáme to většinou když už ani nelétá a sedí na dně načepýřená. Bez okamžitého pokusu o pomoc o ni přijdeme. V každém případě ať již je teplota v chovu jakákoliv musíme ji ještě zvýšit. Třeba žárovkou v kleci. Další věc, kterou uděláme je, že opatrně samici vezmeme do ruky a třeba hlavičku špendlíku namočíme v jedlém oleji a snažíme se ji ho tak vpravit do kloaky. Pokud se nám to povede a samice vejce snese, necháme ji pořád ve zvýšené teplotě, dokud si nejsme jistí, že snesla všechna vejce. Pokud se jeví v pořádku, tak ji necháme odstavenou a v klidu. Další hnízdění připadá v úvahu. Je třeba delší čas na regeneraci. Pokud vidíme, že se opravdu vzpamatovala a je stálé teplé počasí, nebo nám sama snesla vejce na zem, můžeme ji zkusit hnízdit dříve. Ale osobně bych to nedoporučoval dříve jak za tři měsíce od problému. Samozřejmě za předpokladu, že samice je ve 100 % kondici.Protože hnízdím ptáky v zimě a musím jim topit, udržuji celou dobu požadovanou teplotu. Žádný výkyv není možný a tento problém již nemusím řešit.

 

 
 
 

 Preventivní léčba zebřiček

 Můj názor je, že není třeba preventivně zebřičky čímkoliv léčit. Nikdy jsem to nedělal ani dělat nebudu. Když jsem choval neofémy, tak jsem je vždy před sezónou odčervoval. Byl to takový trend. Dnes už si nejsem jistý, jestli to nebylo zbytečné vysilování ptáků. U zebřiček jsem léčil jen vápenku a jen u postiženého jedince + všechny co s ním byli v kleci. Samozřejmě dezinfekce klece a výměna bidélek. Zebřička je natolik malý a energeticky náročný ptáček, že léčba je prakticky nemožná. Pokud se mi objeví, to se stane čas od času každému, načepýřená zebřička, tak ji odchytím. Dám ji samostatně do klece, zvýším ji teplotu za pomocí žárovky. Přidám ji míchanici a klasy senegalského prosa. Pokud po týdnu nevidím zlepšení tak ji utratím. Možná se tohle někomu nelíbí, ale jde o zachování hejna a ne jednotlivce. V přírodě by se takový pták stal okamžitě potravou predátora. Přírodní selekce na zdravou populaci je krutá. V zajetí se může často díky neustálému přísunu potravy, absenci predátorů, zamezení stresu, zvýšením teploty....podařit držet při životě jedince, který by ale v přírodě nepřežil. Příroda je nastavena pro přežití nejsilnějších a zdravych jedinců. V zajetí musí tyto principy přírody zastoupit sám chovatel. Musí selektovat zjevně nemocné a slabé kusy. Stejně jako příroda musí být neúprosný. Ze začátku jsem se snažil držet takového to jedince za každou cenu při životě. Pokud to tedy přežil, skoro vždy již nebyl pták ve 100 % kondici a skoro nikdy už nezahnízdil. Proto to dělám dnes takto a tím i omezuji riziko, že se u oslabené zebřičky nerozjede nějaká infekce, která mi pak zamoří chov. 
Nejlepší prevence je pestré a kvalitní krmení, ale i přesto se stane, že o nějaké zebřičky přijdeme.
 
 

 Nepsané pravidlo

 Pokud nám padne zebřička, bude to skoro vždy náš nejlepší pták anebo ten, od kterého nejvíce potřebujeme odchovat mladé, pro další pokračování. Bohužel, ale tuto zkušenost nemám jen já.

Jestli je to opravdu tak může být sporné. Každý máme v chovu ptáka, nebo pár ptáků o kterých si říkáme, to jsou nejlepší, co mám…. ten je nejlepší, co jsem kdy odchoval. Proto se na tyto ptáky více zaměřujeme a jejich ztráta nás mrzí více než ztráta jiného jedince.

 
 
Upgrade: 28.11.2021 18.56 

  autor: Otakar Buldra©

 
 

Zpět

Kontakt

Otakar Buldra
Bohumileč 41
533 04 Sezemice
okr.Pardubice
Česká republika

+420 604 367 752

© 2013 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si www stránky zdarma!Webnode