Pro začínající chovatele o zebřičkách

24.09.2014 14:02

 

Se souhlasem manželů Anny a Lumíra Justových zde vkládám jejich článek o základních vlastnostech mutací zebřiček. Je v něm přehledně a jednoduše vše základní spolu s obrázky samců a samic. Děkuji autorům za souhlas s uveřejněním na těchto stránkách.

 

Zebřička pestrá (Taeniopygia guttata) - pro začínající chovatele

 

V poslední době se stále častěji objevují dotazy mnoha chovatelů, týkající se problému správného zařazení zebřičky v systému, pojmenování obou poddruhů a jejich rozlišení. Velice častým dotazem je, jak správně pojmenovat jednotlivé barevné mutace a kombinace.

V úvodu je nutné si ujasnit zařazení zebřičky. Celou tuto problematiku velice přehledně a srozumitelně popisuje pan Pavel PECINA, prom. biolog, CSc. v kapitole „Soustava živočichů, názvy, názvosloví a jeho pravidla“, která je zahrnutá v „Přehledu soustavy a českých názvů ptáků“. Zde najde každý zájemce vše nutné a potřebné k objasnění některých otázek. Přesto je pro snazší orientaci uvedeme z této publikace správné zařazení zebřičky, jež je následující:

říše živočichové Animalia
podříše mnohobuněční Metazoa
kmen strunatci Chordata
podkmen obratlovci Vertebrata
třída ptáci Aves
nadřád letci Carinatae
řád pěvci Passeriformes
podřád zpěvní Passeres
čeleď astrildovití Estrildidae
rod zebřička Taenyopygia
druh zebřička pestrá Taenyopygia guttata
poddruh zebřička pestrá australská
Taenyopygia guttata castanotis
zebřička pestrá ostrovní
Taenyopygia guttata guttata

Jak si v závěru můžeme přečíst, rozeznáváme dva poddruhy, tj. dvě zeměpisné formy, které se od sebe vzájemně liší, jsou geograficky vymezeny. To znamená, že se vyskytují jen na určitém území, jsou od sebe dobře rozlišitelné a jejich dědičnost je ukotvená. Zebřička, která je zastoupená v našich chovech je již domestikovaná forma a částečně a pouze v některých aspektech se liší od původních dvou poddruhů. (Prostudování „Přehledu soustavy a českých názvů ptáků“ jež zahrnuje astrildovité pěvce, papoušky a vrubozobé všem chovatelům doporučujeme!)

Dříve se používalo označení druhu a to ZEBŘIČKA ŠEDÁ. Toto pojmenování však při současném označení mutace bylo zcela nevhodné a proto bylo druhé jméno změněno na PESTRÁ. Tímto bylo dosaženo při použití druhového jména a pojmenování mutace přirozeného názvu. Takže v současné době platí pouze ZEBŘIČKA PESTRÁ a k tomu přiřadíme správný název mutace nebo kombinace. Např. zebřička pestrá šedá černolící apod. Vzhledem k minimálnímu zastoupení poddruhu Z. p. ostrovní je zřejmé, že se bude jednat o Z. p. australskou. Pokud bychom chtěli vše podrobně, musel by celý název být následující: Zebřička pestrá australská šedá černolící. Rozdílnost obou poddruhů je patrná v několika odlišnostech a pro orientaci několik údajů.

Domovem nominátní formy zebřičky pestré ostrovní - Taenyopygia guttata guttata (Vieillot) jsou ostrovy Timor, Sumba, Flores, Alor a Malé Sundy. Tato forma je o mnoho menší než domestikovaná zebřička, velikostí se blíží spíše k tygříčkovi. Nejnápadnější rozdíly ve vybarvení jsou: chybějící černé zebrování na bradě, spodním krku a černý proužek na prsou (někdy bývají slabě naznačené), šedá křídla nemají hnědavý nádech, nohy jsou bělavé, oční panenka černá se světlým okrajem.

Nejmenovanému obchodníkovi s ptactvem se podařil dovoz těchto ptáků z ostrova Timor kolem roku 1980 a umístil je v jedné z jeho odchytových stanic v Thajsku. Zde ptáky vpustil společně do jedné voliéry a nechal je bez jakéhokoliv zásahu. Ptáci se velmi dobře rozmnožili a postupně se dostali do Německa (1981). Ptáci jsou to velice čilí, chvíli neposedí a pokud se dají do společné klece s domestikovanými zebřičkami, výrazně se o ně nezajímají.

Prvořadým úkolem chovatelů, kteří ostrovní zebřičky chovají je, aby zásadně nekřížili tyto ptáčky se zebřičkami domestikovanými, ale aby zachovali čistou formu. V jednom případě přece jen došlo z přehlednutí ke křížení samičky pestré domestikované se samečkem ostrovním. Již v první filiální generaci (F1) se u mladých samečků objevil známý výrazný černý pružek na prsou, oko s tmavou, světle lemovanou panenkou se ztratilo a nohy byly růžové.

Zebřičky ostrovní hnízdí celkem dobře, ale potřebují dostatek klidu. Při sebemenším vyrušení opouštějí hnízdo, které si staví, mají-li k tomu příležitost, volně. Zahnízdí však i v předložené budce klasického typu. Stavební materiál je stejný jako u jiných astrildovitých, k vystýlce s oblibou používají slepičí peří.

Jelikož se jednalo o ptáky z odchytu z přírody či jejich první odchovy ze zajetí, bylo jim předkládáno co nejpestřejší krmivo. Směs různých pros pro astrildy, semena travní a bodláková, naklíčené červené senegalské proso v klasech a měkké vaječné krmivo s mrkví. Z předložené živočišné složky krmiva, mravenčích kukel, moučných červů, mladých cvrčků a plesnivce obilního nevzali nic.

Mláďata opouštějí hnízdo teprve za 21 dnů od vylíhnutí. Mají černé zobáčky. Kroužkovat je lze spolehlivě ještě dva dny po vylétnutí z hnízda. U některých chovatelů byla převážná část odchovaných mláďat samci. (Např. z 12 mladých bylo 10 samečků).

Přesto, že se zebřička ostrovní asi nestane příliš vyhledávaným a běžně chovaným druhem, bude odborníky ceněná jako vzácná ukázka fauny.

Dalším problémem, především mezi začínajícími chovateli, ale nejen mezi nimi, je správné pojmenování barevného rázu, mutace, kombinace, kresby apod. Vzhledem k velkému množství těchto dnes rozšířených variací je tato situace daleko složitější, než by se na první pohled zdálo. Užívají se názvy zastaralé, nevyhovující, ale vžité, např. zebřička pestrá škrabošková - mramorová, kdy jsme dokonce v jedné publikaci našli název šedá s maskou, nebo např. zebřička bělobřichá - pinguin - běloprsá apod. Výčet by byl jen komplikací.

Dále narážíme na problém uvádění postupnosti názvu. Někteří autoři uvádějí, že nejříve by měl být uveden název např. změněného zbarvení, jako černolící, černoprsá apod. a následně barevný ráz jako šedá, skořicová. Dle našeho názoru by na prvním místě mělo být správné pojmenování ptáka, včetně poddruhu, následně barevný ráz a k tomuto přiřadit změněné zbarvení. Celý název by měl tedy vypadat takto: ZEBŘIČKA PESTRÁ AUSTRALSKÁ ŠEDÁ ČERNOLÍCÍ. Protože, jak již bylo uvedeno, poddruh z. p. ostrovní je zastoupená v našich chovech zcela ojediněle, můžeme pro usnadnění vypustit pojmenování poddruhu.

Vyřešit jednou pro vždy tuto situaci by snad pomohlo, aby se touto problematikou zabývala skupina chovatelů, nebo posuzovatelů a společně by našla to nejvhodnější a samozřejmě nejvýstižnější pojmenování se vším nutným. Tímto by se nepředstavitelně usnadnila orientace jak zkušených chovatelů, tak především nových a začínajících zájemců.



ZEBŘIČKA PESTRÁ základní kresba - 1.0

Dle zbarvení bychom mohli ptáky rozdělit na tři skupiny:
1. Šedá
2. Skořicová
3. Stříbrná (dominantní, recesívní)
Všechny ostatní mezibarvy, kombinace a mutace vznikají z těchto barev.

Dle typu kresby můžeme rozdělit následovně:
1. Základní kresba
2. Černoprsá kresba
3. Změněná kresba
V základní kresbě si ujasníme některé ustálené znaky, které jsou pro tuto kresbu typické.

1,0 - sameček: 


ZEBŘIČKA PESTRÁ základní kresba - 0.1

- slzní čárka: je na obou stranách hlavy, od spodního okraje oka směrem dolů, ohraničuje přední část lícní skvrny
- zobáková čárka: lemuje kořen zobáku na jeho obou stranách
- zrcátko: barevná plocha mezi slzní a zobákovou čárkou
- lícní skvrna: na obou stranách hlavy, pravidelná, kulatá až mírně oválná, zřetelně ohraničená
- brada a spodní krk: se stejnoměrnou příčnou kresbou - zebrováním
- prsa: příčně se táhne 5 mm široký barevný proužek, končící v boční kresbě, oddělující prsa od břicha
- boky: barevná plocha s bílými, kulatými tečkami, rovnoměrně rozloženými na barevné ploše bodů
- horní krovky ocasní: barevno-bíle, příčně pruhované


ZEBŘIČKA PESTRÁ černoprsá kresba - 1.0


0,1 - samička: 
- slzní čárka: na obou stranách hlavy, od spodního okraje oka směrem dolů
- zobáková čárka: lemuje kořen zobáku na jeho obou stranách
- zrcátko: barevná plocha mezi slzní a zobákovou čárkou
- brada a spodní krk: bez kresby
- prsa: bez kresby a příčného proužku
- boky: bez barevné plochy a bílých teček
- horní krovky ocasní: barevno-bíle, příčně pruhované
Hlavními rozlišovacími znaky, které se u samičky v základní kresbě nevyskytují jsou: lícní skvrna (mimo barevnolící), kresba na bradě a spodním krku, příčný prsní proužek, barevné boky s bílými kulatými tečkami.
Z této základní kresby byla postupně vyšlechtěná kresba ČERNOPRSÁ. Jak již samotný název, jde o změnu (viditelnou) základní kresby. Hlavní rozlišovací znaky jsou následující:


ZEBŘIČKA PESTRÁ
černoprsá kresba - 0.1

1,0 - sameček: 
- slzní čárka: chybí
- zobáková čárka: lemuje kořen zobáku na jeho obou stranách
- zrcátko: barevná plocha mezi zobákovou čárkou a přední stranou lícní skvrny
- lícní skvrna: nepravidelná, neohraničená, podstatně větší než u základní kresby, může se i v záhlaví dotýkat
- brada a spodní krk: pod zobákem může být malá bílá skvrna, ostatní plocha je jednotlivě barevná, chybí příčné pruhování - zebrování
- prsa: prsní proužek je rozšířený až k bradě a tvoří celistvou barevnou plochu
- křídla: podélně bíle a barevně lemovaná, dle základní barvy
- boky: barevná plocha s bílými podélnými čárkami, rovnoměrně rozloženými
- horní krovky ocasní: podélná černá kresba na barevné ploše péra

0,1 - samička:
- zobáková čárka: lemuje kořen zobáku na jeho obou stranách
- slzní čárka: chybí
- zrcátko: barevná plocha od zobákové čárky a dále splývá s barevnou plochou boků hlavy
- brada a spodní krk: bez kresby
- prsa: bez kresby
- boky: bez kresby a bez bílých podélných čárek
- horní krovky ocasní: podélná černá kresba na barevné ploše péra

Rozlišovací znaky mezi 1,0 a 0,1 jsou stejné jako u základní kresby. (Viz obrázky).
Dle změny zbarvení některých částí kresby a to jak u ptáků se základní kresbou, tak u černoprsých, můžeme dále rozlišovat některé tyto změny následně:
a) změna zbarvení lícních skvrn např. na černou, což jsou ptáci černolící, zde máme i výjimku u 0,1, kde jsou lícní skvrny přítomny. To znamená, že lícní skvrny mají obě pohlaví.
b) změna zbarvení boční kresby na černou, bílé tečky nebo čárky zůstávají. Jde o ptáky černolící v obou typech kresby.
c) změna zbarvení zrcátka na černou, jde o ptáky černovousé, nebo na oranžovou, zde jde o ptáky černoprsé - oranžovoprsé - vousaté.
d) změna zbarvení příčného prsního proužku a plochy spodního krku na oranžovou, hovoříme o ptácích oranžovoprsých či černoprsých - oranžovoprsých.
e) změna zbarvení lícních skvrn na bílou, jde o ptáky stříbrné a stříbrné světlohřbeté nebo i krémové a krémové světlohřbeté.
f) změna zbarvení lícních skvrn u rázu hnědolícího a šedolícího, barevné lícní skvrny mají obě pohlaví.
g) celková změna zbarvení spodní části těla na bílou, chybí kresba prsou, prsní proužek, slzní a zobáková čárka. Jedná se o ptáky běloprsé (dříve bělobřiché).
h) změna zbarvení spodní části těla a hlavy na oranžovočervenou, jde o ptáky černoprsé - oranžovoprsé - černovousé ve skořicové řadě.
ch) změna kresby způsobená výskytem strakatosti, základní barva je naručená výskytem bílých ploch.

Vyskytují se rovněž ptáci se změněnou strukturou peří, ve všech barevných kombinacích a mutacích. Jde především o ptáky chocholaté, kdy chocholka může mít různý tvar a kvalitu. Někdy je to jen několik pokřivených pírek, jindy zase ucelená kulatá a pravidelná růžice na hlavě. Sporadicky se můžeme s chocholatými ptáky v našich chovech setkat.

Druhou podskupinou ptáků se změněnou strukturou peří jsou tak zvané zebřičky kadeřavé, kdy tato změna zasahuje větší část opeření a mnohdy se ptáci stávají neschopnými letu. Toto přináší i problémy ve vlastním chovu i odchovu. Kadeřaví jedinci jsou velice vzácní.

Poslední vizuální změnou je výskyt ptáků se žlutým zobákem. Ti mohou být ve všech barvách a kresbách. Zásadně musíme rozlišovat ptáky červenozobé s korálově červeným zbarevním zobáku (u 0,1 může být o stupeň světlejší) a ptáky žlutozobé, kteří mají mít rovněž sytě žlutý zobák. Mezibarva (oranžová apod.) není žádoucí.

Vzhledem k nedozírným možnostem křížení vznikají mnohé mutace a kombinace, dostáváme ptáky s několikanásobnou štěpitelností a jejich celkový výčet by byl nekonečný. A právě takovíto ptáci jsou potřební pro vyšlechtění nových kombinací, ale pouze v rukou odborníků. Pro začínajícího chovatele jsou zdrojem poznání, ale taky určitého zklamání, když se objeví různobarevný odchov od stejně zbarvených rodičů.

Proto je nutné postupně doplňovat standard jednotlivých mutací a kombinací a předkládat jej k dispozici všem zájemcům. Bohužel si musíme postesknout nad posledním standardem, kdy v době mohutného rozvoje nebylo možné vydat uceleně a s doplněním fotografií přehledný a kvalitní zdroj poučení pro chovatele ptactva. Vzpomenem-li si na dobu nedávno minulou, byly vydány vzorníky pro drůbež, králíky, holuby apod., ale okrasné ptactvo zůstalo jakoby zapomenuto. V každém případě je to práce záslužná a velice náročná a věříme tomu, že přijde doba, kdy se i chovatelé okrasného ptactva a kanárů dočkají vzorníků na patřičné úrovni.

Lumír a Anna Justovi

 

 autor: Lumír a Anna Justlovi

 

 

Zpět

Kontakt

Otakar Buldra
Bohumileč 41
533 04 Sezemice
okr.Pardubice
Česká republika

+420 604 367 752

© 2013 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode