Základy genetiky

27.01.2014 22:53

  

27.01.2014 22:53

                                                              ÚVOD DO GENETIKY

                       V článcích se budou objevovat tyto pojmy a zde je vysvětleno, co znamenají:

                    

 genetika = biologická věda, zabývající se dědičností a proměnlivostí organismů a jejími příčinami 

 gen = jednotka dědičné informace

 dědičnost = proces, ve kterém potomek získává vlastnosti nebo predispozice k vlastnostem rodiče. Vlastnosti přenášené do další generace nemusí být zcela totožné s vlastnostmi rodiče. Rozdíly mohou být dány kombinací vlastností dvou rodičů a vlastností, které rodiče získali od svých rodičů atd. Přenos nemusí být a ani nebývá dokonale přesný. Rozdíly mezi generacemi se mohou v průběhu času hromadit.

 šlechtění = metoda ovlivňování vlastností potomstva dlouhodobým cíle vědomím výběrem rodičů s požadovanými znaky. Musíme si zde uvědomit, že nejde jen o barvu, ale i o velikost, postoj, linii hřbetu, křídel atd. To jsou věci, které se musí zlepšovat a snažit se tak odchovat perfektního jedince. Z tohoto pohledu je barva (mutace, či kombinace) to nejjednodušší co může být.

 P = sestavený rodičovský pár (parentální generace)

 F1 = první filiální generace potomků, tedy odchovaná mláďata od rodičů z páru P

 F2 = druhá filiální generace potomků, odchovaná mláďata od rodičů z F1 generace (atd. F3, F4...)

 mutace = je dědičná změna genotypu (jde nám o změnu zbarvení, které vyvolá mutovaný gen)

 kombinace = sekundární mutace = geneticky spojené dvě a více mutací (zase nám jde o barvu a zde se barvy nebo vlastnosti mutací na potomstvu spojily)

 primární mutace = základní mutace, tak jak se spontánně vyskytla

 sekundární mutace = kombinace = kombinace dvou a více primárních mutací. Např. černolící mramorová je sekundární mutace složená z primárních mutací mramorové a černolící

 fenotyp = zbarvení jedince, které vidíme

 genotyp = vlohy - geny, které získal jedinec od svých rodičů, ale my je nevidíme (znamená to nejen jaký je jedinec, ale na co je štěpitelný)

 1f = jednofaktorový jedinec

 2f = dvoufaktorový jedinec

 letální faktor = obecně letální gen jehož přítomnost v genotypu má za následek smrt (v našem případě se jedná o 2f jedince)

 homozygot = jedinec, jehož genotyp je ve sledovaném znaku (pro nás zbarvení) tvořen jen jedním typem alely

 heterozygot = jedinec, jehož genotyp je v daném locusu tvořen odlišnými alelami umístěnými na homologních chromozomech (v našem případě štěpitelný pták)

 alela = je konkrétní forma genu, každý gen může mít jednu, nebo několikero forem= multi alely

 locus = místo pro určitý gen

 multi alely = vynikají, pokud je více než jeden mutační gen pro jeden locus. Protože se všechny tyto mutační geny mohou vyskytovat pouze u tohoto locu, může mít jedinec maximálně dva. V situaci, kdy jedinec nemá přírodní (nemutovaný) gen, ale dva různé mutované, potom je jeden z nich nad druhým buďto dominantní - ten se tedy projeví a na druhou mutaci bude jedinec štěpitelný a nebo jsou dvě mutace co-dominantní a jedinec bude barevně v kombinaci obou mutací. U zebřiček jsou to mutace mramorová a světlehřbetá. Světlehřbetá je dominantní vůči mramorové, i když obě mají dědičnost vázanou na pohlaví. K co-dominaci zde nedochází.

crossing over = je proces, během kterého si dva spárované chromozómy vymění část své DNA. Nevytváří nové alely, ale umožňuje vytváření nových kombinací již existujících alel genů nacházejících se na stejném chromozomu.

V příspěvcích najdete různě sestavené páry, za účelem odchování požadované - určité mutace a nebo kombinace. To co je zde napsáno je dáno zákony dědičnosti. Když sestavíte jakýkoliv zde popisovaný pár a jeho odchov se bude lišit od toho co tu je napsáno znamená to, že jeden nebo oba rodiče co jste v chovu použili jsou štěpitelní na jednu nebo na více mutací, což jste třeba nevěděli a teprve správným sestavením chovného páru a správným seskupením genů se ta skrytá mutace projevila na odchovaných mláďatech. Všechny druhy ptáků se v zajetí chovají mnoho let, a čím více se u daného druhu vyskytlo barevných mutací, tím větší je pravděpodobnost, že ptáci nejsou čistokrevní, ale již štěpitelní na nějakou z nich. Tu a tam se i chovateli, který se zabývá jen jedinou barvou (mutací) několik let objeví odlišně zbarvené mládě. Jednoduše se setkali geny, které tito ptáci mají od svých rodičů a po mnoho generací se neprojevily, protože až tím správným spojením a se správným protějškem mohli vyjít na svět. Pokud se objevují ve Vašem odchovu jiné samičky než jsem napsal ve vzorci, je štěpitelný Váš chovný samec. Štepitelný je na nějakou mutaci s dědičností vázanou na pohlaví. Pokud se Vám v odchovu objeví jiní samci i samice než kteří jsou napsaní v určitém vzorci (za předpokladu dodržení sestaveného rodičovského páru), znamená to, že štěpitelný je samec i samice v rodičovském páru a štěpí na mutaci s recesivní dědičností. Pokud kupujete ptáky od chovatelů, kteří se zabývají chovem určitých mutací, tak Vám většinou řeknou co v těch ptácích je, ale i tak někdy překvapí. Horší je to s ptáky od chovatelů, kteří toto až tak neřeší a mají více párů pohromadě. Tam se můžete spolehnout jen na zbarvení, které vidíte - což se nazývá FENOTYP. To, co je v takovém jedinci za mutace skryto, se nazývá GENOTYP. Zjistíte to až z jeho odchovů, někdy až v několikáté generaci potomků. Takže, když se v hnízdě vylíhnou odlišně zbarvená mláďata než co jsem zde napsal, a jste si jisti, že rodičovský pár je sestavem podle konkrétního vzorce správně, tak něvěřte tomu, že je to špatně napsané a nebo že to tak neplatí, ale spíše se pokuste zjistit na co jsou rodiče takového mláděte štěpitelní. Protože čistokrevný pták je opravdu "rarita". I když Vám někdo tvrdí, že má jen přírodně zbarvené ptáky a že je dělá dvacet let, tak i kdyby měl opravdu čisté přírodní, tak za tu dobu stejně musel, kvůli krvi něco do chovu dokoupit a tam mohl přinést ptáky na něco štěpitelné. Což se projeví až při správném seskupení genů od otce a od matky a to může být i za několik generací. To je asi vše k úvodu a teď si ukážeme jaké typy dědičností existují. Budu zde používat už zaběhlé názvy dědičností i když ty názvy nejsou úplně odborné, ale jsou na ně všichni zvyklí. Nebudu tady ani psát vazby mezi geny, aleami, chromozomy a ostatními prvky, protože to není podstatné. Důležitá je pro nás barva a její přenos na potomky. Jasné je, že některou barvu přenáší na potomky jen otec nebo matka a některou oba rodiče. Nás zde zajímají různé barvy ptáků - ty se nazývají mutace, a každá mutace má určitý druh dědičnosti.

 

RECESIVNÍ DĚDIČNOST 

Geny nejsou umístěny na pohlavních chromozomech, takže přenos není podmíněn pohlavím. Pro nás to znamená, že tuto barvu (mutaci) na své potomky přenáší jak samec, tak i samice. Ale aby se na potomstvu mutace projevila, musí ji mít v sobě oba rodiče. Pokud ji má jen jeden z rodičů, jsou potomci na tu barvu (mutaci) jen štěpitelní. A pokud je jen jeden z rodičů na tuto barvu (mutaci) štěpitelný, bude polovina potomků na tu barvu (mutaci) štěpitelná taky a druhá polovina ne. Vzledově nepoznáme, které mládě je štěpitelné a které není. Pokud budou oba rodiče štěpitelní na tu barvu (mutaci), budou některá mláďata již v té barvě (mutaci), některá na ni budou štěpitelná a některá ji v sobě mít nebudou. V tomto případě poznáme jen mláďata co se už vylíhla v té dané barvě (mutaci), u ostatních pohledem nezjistíme, zda jsou štěpitelná nebo ne.

 

 

DĚDIČNOST VÁZANÁ NA POHLAVÍ

Geny jsou umístěny na pohlavních chromozomech, takže je přenos podmíněn pohlavím. U ptáků je Y chromozom prázdný. Samec má chromozomový pár XX  a samice  XY. Když je Y u samic prázdný znamená to, že samice nemůže být štěpitelná na barvu (mutaci) s dědičností vázanou na pohlaví. Pokud je její X chromozom mutací ovlivněn je již v dané barvě (mutaci). Pokud není ovlivněn, je v barvě přírodní. Pokud jde o ptáky kde kombinujeme několik barev (mutací) může být samice i v jiné barvě (mutaci) než přírodní, ale v té barvě (mutaci) co sledujeme být nemůže a také ji dále na potomstvo nepřenáší. Pokud má samec oba geny XX mutací ovlivněný je v té dané barvě (mutaci). Pokud má jen jeden gen X ovlivněn mutací je na tuto barvu (mutaci) pouze štěpitelný.

 

NEÚPLNĚ DOMINANTNÍ DĚDIČNOST

Tento typ dědičnosti souvisí s principem jejího uplatnění na potomstvo. Působí zde neúplná penetrance genu, která ji dává název. Neúplná penetrance genu znamená, že se mutace projeví na menším počtu potomků, než bychom čekali. Mládě, na kterém se mutace neprojeví, je z pohledu dalšího chovu mutace s dědičností neúplně dominantní bezcenné. Na své potomstvo mutaci nepřenáší i když třeba oba rodiče byli v dané mutaci. Tato dědičnost stejně jako recesivní dědičnost není podmíněna pohlavím. Je jedno zda v páru použijete samce nebo samici, ale ani jedno pohlaví nemůže být štěpitelné na mutaci s dědičností neúplně dominantní. Pokud má mládě ovlivněn jen jeden gen v páru alel (buď ho získal od otce nebo od matky), projeví se to na něm již fenotypově. Bude se jednat o mládě 1f. A pokud bude mít oba geny v páru ovlivněny mutací s dědičností neúplně dominantní (jeden gen získal od otce a druhý od matky), projeví se to na něm také fenotypově, ale ve větší míře, silněji, a bude viditelně jinak zbarvené než mládě 1f (1f je tedy něco jako "mezibarva"). Toto mládě bude 2f. Projeví se to buď zesvětlením a nebo naopak ztmavnutím. Záleží, jaký faktor má daná mutace. Zesvětlování barvy peří zpravidla nesou pastelové mutace - takzvaný zesvětlovací faktor. A tmavnutí barvy peří například olivové - takzvaný tmavnoucí faktor. Bohužel u mutací zebřiček, které mají dědičnost neúplně dominantní jsou 2f jedinci života neschopní. Kombinace genů 2f je letální. Mutace s sebou nesou i jiné vlastnosti než jen zbarvení, které sledujeme. A když se na jedinci sejdou dva geny mutace s neúplně dominantní dědičností hyne již jako embryo, tedy ve vajíčku. Platí to pro mutace zebřiček - chocholatá, vousatá, dominantní pastelová. U šedolící jsem to nikde nenašel, ale myslím, že to bude to samé.

 

DOMINANTNÍ DĚDIČNOST

Pravidla jsou stejná jako u předchozího typu dědičnosti, ale neplatí tu neúplná penetrance genu. Také tu neplatí, že je viditelný rozdíl mezi jedincem 1f a jedincem 2f. Oba jsou fenotypově stejní, rozdíl je ale v genotypu a v tom, jak budou své geny přenášet na potomstvo. Takže použijeme-li v chovu (je opět jedno jestli samce nebo samici) jedince 1f v mutaci s dominantní dědičností, bude polovina mláďat 1f a polovina bez genu této mutace, takže ne v barvě této mutace a ani ji nebudou na své potomky dále přenášet. Použijeme-li v chovu jedince 2f budou všechna mláďata v té mutaci, ale 1f. Použijeme-li oba rodiče v mutaci s 1f budou něktérá mláďata 2f, některá 1f. Které je které nepoznáme pohledem, ale podle toho jaké bude mít potomky. Opět zde platí, že jedinec nemůže být štěpitelný na mutaci s dědičností dominantní.

 

CO-DOMINANTNÍ MUTACE

Jde o situace, kdy dvě multi alelické mutace nejsou vzájemně dominantní, a tedy ani recesivní. Pokud jedinec má od každé z těchto mutací jeden gen, vzniká vizuální kombinace těchto dvou mutací. Samostatná dědičnost těchto mutací může být jakákoliv. Jde jen o vztah mezi nima.

 

Pro vysvětlení fungování různých typů dědičností je to dostačující. Někde se k tomu budu vracet v samostatných příspěvcích, kde už budou určité barvy a vzorce jak je lze křížit.

 

Zde je tabulka základních mutací zebřičky pestré spolu s jejich dědičností. Stejná barva v tabulce znamená, že se jedná o stejnou dědičnost u mutací. Při dosazování jiné mutace do vzorců než je tam napsaná musíte dát pozor, abyste dosazovali žlutou za žlutou, zelenou za zelenou a šedou za šedou. Jinak výsledek nebude správný.

    autor: Otakar Buldra©

 

Zpět

Kontakt

Otakar Buldra
Bohumileč 41
533 04 Sezemice
okr.Pardubice
Česká republika

+420 604 367 752

© 2013 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode