Zebřička pestrá šedá

23.03.2017 22:13

 

    Anglický název: Normal Grey  (NG)
 
    Německý název: Grau
 
    Holandský název: Grijs
 
  

   1.0 šedá

  0.1 šedá

 

Standardní požadavky: Je třeba odchovávat co nejvíce břidlicově šedé ptáky, s co nejmenším podílem phaeomelaninu v barvě křídel a spodní části těla. Ideální barva spodní části je krémová bílá. Ptáci s hodně bílou spodní částí těla často mají světle šedě lemované letky na křídlech, což je závažná chyba barvy. Chybou je i barva zadní části a křídel velmi světlá, nebo dokonce s bílým nádechem, či lemem. Cílem je dosáhnout jednotného břidlicově šedého opeření zad a křídel. Zvýšením melaninu v barvě lícních skvrn se může ukazovat šedý nádech v nich. To je špatné, jde o vadu kresby.

        1.0 NG - Normal Grey - Šedý                                   0.1 NG - Normal Grey - Šedá

Kresby od Patrycja Kamińska. Tyto obrázky budou ve všech vzorcích křížení prezentovat šedé ptáky.

 Úskalí v chovu: hlavní problém při šlechtění je sytost barev. Je žádoucí co nejtmavší šedé zbarvení, tmavé červenohnědé boky a líce u samců. Čím tmavší, tím lepší. Častým problémem je hnědý nádech v peří křídel a v zádech. Cílem by měli být co nejvíce břidlicově šedí ptáci. 

Hlavně v zahraničí je trend odchovávat šedé ptáky s co nevíce bílou částí těla. U samic se to nedaří, ale samci mají již opravdu bílá břicha. Možná jim pomáhá, že se nechají naštěpit na černolící ptáky. Tam spodní část opravdu je více bílá. Takový pták je na oko hezčí, má větší kontrast tmavé horní části a bílé spodní části těla. Ovšem standard i v zahraničí požaduje ve spodní části těla jistý krémový nádech v barvě. Protože čistě bílá spodní část náleží ptákům světlehřbetým, nikoliv šedým. 

Šedé zebřičky jsou mezi ostatními barevnými rázy excelentní, co se týče prakticky všech požadovaných kritérií. Jsou to ty nejlepší protějšky ke všem mutacím. Šedí ptáci jsou nejlepšími partnery pro nové a méně zastoupené mutace. Mutace bílá se bez šedých ptáků nedá šlechtit vůbec. Použití šedých ptáků je žádoucí všude, ať již chováme běloprsé, černolící, vousaté.....Je to logické. Proto hlavně nové mutace se doporučuje šlechtit přes šedé ptáky, kteří jim pomáhají s velikostí a typem. 

  Nejedná se o mutaci, ale o přírodní zbarvení, tedy jmenovitý genotyp. Takto barevná zebřička létá v přírodě v Austrálii. Divoká forma je sice menší, což je dáno roky šlechtění. V mnoha příspěvcích o zebřičkách je u šedé napsaná dědičnost dominantní. Já s tímto úplně nesouhlasím. Nejde zde o typ dědičnosti, ale o to, že se jedná o přírodní zbarvení, do kterého se vše vrátí, pokud nemá jedinec jiné geny v homozygotní sestavě, nebo dominantní gen, který stačí v heterozygotní sestavě. Jinak řečeno, jakou by měla mít barvu zebřička, která má např. pouze jeden mutovaný gen na recesivní mutaci, když žádný jiný mutovaný gen nemá? Bílá? hnědá? mramorová?... Samozřejmě musí být šedá, přírodně zbarvená. Tak je to nastaveno přírodou. Pouze až budou recesivní geny v páru, mohou se fenotypově prosadit. Takže tvrzení, že šedá je dominantní je spíše o tom, že nemůže být žádná jiná než šedá. Jde zde o dědičnosti mutací ostatních, které pokud nemají tu správnou sestavu, objeví se přírodní zbarvení.

 Příklad 1: vezmeme-li homozygota černolící mutace-černolícího samce, který již na žádnou jinou mutaci není štěpitelný a budeme ho pářit s homozygotní běloprsou (penguin) samicí, která také již na žádnou jinou mutaci není štěpitelná, odchováme všechny potomky v přírodním, tedy šedém zbarvení. Všichni takto odchovaní ptáci budou na obě mutace od obou rodičů štěpitelní. Tyto mutace jsou obě recesivní a tak, protože je odchovaní jedinci nemají v páru (od každého rodiče jeden stejný gen) nemohly se fenotypově prosadit. Potvrzuje to domněnku, že šedé zbarvení je dominantní. Protože jen jeden gen prosadil šedé, přírodní zbarvení na odchovaných mláďatech. Ale není tak úplně pravda. Šedé zbarvení není mutace, jedná se o přírodní zbarvení. Tak není třeba určovat jeho dědičnost.

 Příklad 2: Mutace s dominantní dědičností u zebřiček doposud neexistuje. Existují mutace s dědičností neúplně dominantní a jsou to: chocholatá, vousatá, pastelová a šedolící. Neúplně dominantní znamená, že nebudou všechna mláďata v dané mutaci. Což je dáno do jisté míry i tím, že homozygotní sestavy genů pro tyto mutace jsou letální. Takže všichni jedinci v těchto mutacích jsou heterozygoti, mají mutovaný pouze jeden gen v páru pro danou mutaci. A tyto mutace nám dokazují, že to s dominací šedého zbarvení, tedy přírodního není tak docela pravda. Budeme pářit šedého homozygotního samce s pastelovou homozygotní samicí. Ani jeden pták nemá žádný jiný mutovaný gen. Ale odchovy zde již nebudou všechna mláďata šedá, ale některá již budou pastelová. Pastelová budou i přesto, že budou mít mutovaný jen jeden gen v páru pro pastelovou mutaci. (Druhý gen je tedy "prázdný" - a tam nastupuje přírodní zbarvení). A toto je dominace. Kde je tedy ta dominantní dědičnost šedého, přírodního zbarvení? Není. Je to jen zbarvení, které musí logicky nastat, pokud není jiná možnost. Není to chyba, pokud je někde napsáno šedé zbarvení je dominantní, ale rozhodně je to nepřesné a hlavně zbytečné.

 

     autor: Otakar Buldra©

 

 

Zpět

Kontakt

Otakar Buldra
Bohumileč 41
533 04 Sezemice
okr.Pardubice
Česká republika

+420 604 367 752

© 2013 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode